Mozková příhoda (mrtvice)

Mozková příhoda (mrtvice)

CO JE TO CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (MRTVICE, IKTUS, CMP)

Jde o nedostatek krve v určité části mozku, následkem je odumření dané části mozku. 1/3 postižených umírá, 1/3 postižených má trvalé následky.

Typy mozkové mrtvice a jejich příčina

  • Ischemická CMP (iCMP) (80 % všech CMP) – příčinou je snížení či zastavení průtoku krve mozkovými tepnami. Mozková tkáň přestává dostávat kyslík a živiny a odumírá. Odumření mozkové tkáně se nazývá mozkový infarkt. Pokud je ucpána velká mozková tepna, která má na starost vyživování velké části mozkové tkáně, pak dochází k rozsáhlé iCMP s těžkými následky až smrtí pacienta. Pokud se uzavřela malá tepénka, odumírá pouze malá část mozku a příznaky mohou být i přehlédnuty. Příčinou ucpávání je nejčastěji ateroskleróza, nebo krevní sraženina, která vznikla v srdci následkem poruchy srdečního rytmu (následkem arytmie) a doputovala do mozkové tepny, kde se zaklínila a tepnu tak ucpala (trombembolická CMP). Léčbou je pak snaha o obnovení průtoku postiženou tepnou.

    Podskupinou iCMP je „tranzitorní ischemická ataka“ (TIA) – potíže mohou být identické jako u iCMP, ale plně odezní do 24hodin a pacient zůstává bez následků (lidově označováno jako „slabá“ mozková mrtvice). V případě výskytu je nutné navštívit neurologa, nechat se došetřit a nastavit léčbu tak, aby se předešlo vzniku iCMP.

 

  • Hemoragická CMP (20% všech CMP) – příčinou je nejčastěji prasknutí mozkové tepny při vysokém krevním tlaku nebo v důsledku existující vrozené výdutě na mozkové tepně (aneurysmatu). Vlivem hromadění krve dochází k útlaku mozku a zároveň k útlaku mozkových tepen, což spolu s krvácením posiluje odumírání mozkové tkáně (mozkový infarkt). Léčbou je pak zabránění dalšímu krvácení a odsátí krve, která utlačuje mozek.

PŘÍZNAKY

Nejčastěji se CMP projeví brněním či ochrnutí části těla, zmateností, neschopností vyslovovat normálně, neschopností porozumět řeči. V takových případech na nic nečekejte a volejte rychlou záchrannou službu.

Typické příznaky:

  • Ochablost nebo znecitlivění tváře, pokles ústního koutku či očního víčka, vytékání slin z koutku, asymetrie v obličeji
  • Ochablost nebo znecitlivění ruky, nohy nebo poloviny těla, neschopnost hýbat určitou částí těla, mravenčení nebo ztráta citlivosti nějaké části těla
  • Potíže s mluvením a vyjadřováním (osoba hledá vhodná slova, nedokáže je správně vyslovit, používá špatné pády, používá neadekvátní slova)
  • Snížená schopnost porozumět řeči někoho jiného (na pokyn nereaguje, nerozumí mu…)
  • Porucha zraku částečná nebo úplná, porucha ostrosti vidění, dvojité či rozmazané vidění, rozšířené zornice nebo jejich nestejná velikost
  • Náhle vzniklé a jinak nevysvětlitelné závratě nebo náhlé pády, ztráta rovnováhy nebo koordinace
  • Bolest hlavy bez zjevné příčiny, postupně se zhoršující, neodeznívá, event. ztuhlost a bolest za krkem

Méně časté příznaky:

  • Mravenčení nebo ztráta citlivosti nějaké části těla
  • Zmatenost a ztráta paměti
  • Změna chování
  • Svalová ztuhlost
  • Porucha polykání nebo škytavka
  • Samovolné pohyby očí

POZOR – příznaky se nemusí objevit všechny najednou! Pokud u člověka registrujete alespoň jeden z nich, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu (155) a řekněte operátorovi i své podezření. O který typ CMP se jedná, nemůžete Vy ani lékař ZZS rozpoznat!

UDĚLEJTE TEST: Pokud si všimnete, že je někdo z vašich blízkých lehce zmatený, spadl, špatně vidí nebo se hůře vyjadřuje, poproste ho, aby zkusil následující:

  • Aby se usmál nebo vyplázl jazyk, udělal na vás grimasu, zamračil se,  zamrkal – pozorujte, jestli se dotyčný nesměje s jedním koutkem pokleslým na stranu. Sledujte, jestli nemá jazyk natočený na jednu stranu. Posuďte, zda je mimika v obličeji symetrická.
  • Aby zopakoval jednoduchou větu, mluvte s ním, zeptejte se ho třeba na jméno nebo na to, jestli ví, co se mu právě stalo. Posuďte, zda se správně orientuje, zda si uvědomuje potíže, zda správně vyslovuje, zda dokáže zopakovat jednoduchou větu (například: Dnes jsem potkal sousedku, když venčila svého psa).
  • Aby předpažil obě ruce před sebe a udržel je zvednuté, aby se prošel po místnosti, aby stál na obou nohách –  uvidíte nesymetrický pohyb rukou, případně neschopnost udržet předmět, neschopnost samostatně chodit, padat na jednu stranu při chůzi či při stoji.

RIZikové faktory vzniku mrtvice

  • Vyšší věk (nelze ovlivnit)
  • Dědičnost (nelze ovlivnit)
  • Nedodržování „režimových opatření“ - špatná životospráva, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace živočišných tuků a cukrů, obezita, kouření, nadměrná konzumace alkoholu
  • Neléčení či ignorování doporučované léčby přidružených rizikových nemocí - onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka

LÉČBA

Klíčové je, aby se postižený člověk dostal CO NEJDŘÍVE k lékaři. Pokud je léčba zahájena do několika málo hodin, výrazně se zvyšuje šance, že pacient odejde z nemocnice s minimálními následky či zcela zdráv a bez následků.

Teprve v nemocnici je určen typ CMP a následně je vedena léčba.

  • Ischemická CMP - může být podán účinný lék (tkáňový aktivátor plasminogenu – tPA), který v optimálním případě zasáhne v místě tepenného uzávěru a obnoví průtok tepnou. Po zvládnutí akutního stavu je pacient zpravidla léčen protidestičkovými preparáty (Anopyrin, Godasal, Trombex, Clopidogrel…). Tyto léky znemožňují shlukování krevních destiček a tudíž i tvorbu krevní sraženiny, snižují tak riziko další iCMP.
  • Hemoragická CMP - buď léčíme „konzervativně“ (= bez operace), což znamená podávání léků bránících otoku mozkové tkáně (např. kortikoidy), nebo zvolíme léčbu „invazivní“, což v tomto případě znamená neurochirurgický zákrok (operaci)

V dalším kroku léčíme nemoci, které mrtvici nepřímo zavinily (cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, arytmie).

Co by měl začít dělat sám pacient
Dodržovat zásady zdravého životního stylu. Omezit množství soli v jídle, omezit nebo lépe zcela ukončit konzumaci alkoholu, přestat kouřit. Pravidelně se stravovat, mít dostatek zeleniny a ovoce, omezit cukry a tuky, mít dostatek pohybu (alespoň 30min denně procházky, cvičení, práce na zahradě), mít dostatek kvalitního spánku, omezit stres a normalizovat svoji váhu. Ve věku nad 50 let si pravidelně kontrolovat krevní tlak.

Napsal deew