Ateroskleróza

CO JE TO ATEROSKLERÓZA (AS)

Ateroskleróza je dlouhodobý a složitý proces, jehož podstatou je ukládání tuků ve stěnách tepen.

Na vnitřních stěnách tepen vznikají tzn. ateromy – aterosklerotické pláty. Jsou to usazeniny složené z různých materiálů: především cholesterolu, vápníku a buněk. Velikost těchto ateromů se postupně zvětšuje, časem zabírají stále větší část cévy, což způsobuje ztížený a snížený průtok krve, v některých případech i jeho úplné zablokování. Aterom se může dokonce i odtrhnout a „plavat“ dále v oběhovém systému – tehdy vzniká riziko krevní sraženiny, která může zablokovat průtok na jiném místě a způsobit tak např. cévní mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt.

Hlavním příznakem je tedy snížení proudění krve v dané tepně a následně i zhoršené zásobování krví životně důležitých orgánů a tkání. Proudění krve tepnou se tedy zpomaluje a následně dochází k poškození orgánu (dlouhodobému nebo akutnímu), který je danou tepnou okysličován a vyživován. Tento orgán trpí nedostatkem kyslíku a živin. Zároveň aterosklerotická tepna ztrácí svoji pružnost a elasticitu, je tvrdá a náchylnější k prasknutí (označujeme jako kornatění tepen).

Tukové kapénky se do stěny tepen začínají ukládat již po narození. Onemocnění probíhá po mnoho let skrytě a většinou se projevuje až po 50. roce života.

V pokročilých fázích aterosklerózy může dojít k prasknutí tukového plátu s následnou reakcí, která může vyústit v uzávěr dané tepny přímo v místě plátu, nebo k embolii v jiné oblasti tepenného řečiště (uzavření jiné tepny, kam utržený aterosklerotický plát doplaval krevním řečištěm).

Rizikové faktory pro vznik aterosklerÓZY

Rostoucí věk (nelze ovlivnit)
Pohlaví - ženy jsou až do přechodu chráněny ženskými hormony (nelze ovlivnit)
Dědičnost (nelze ovlivnit)
Autoimunitní zánětlivá onemocnění
Nezdravý životní styl (obezita, kouření, alkohol, fyzická pasivita, stres)
Neléčení či ignorování doporučované léčby přidružených nemocí (vysoký tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků v krvi)

Čím více rizikových faktorů je přítomno najednou, tím větší je riziko vzniku aterosklerózy.

Příznaky – ateroskleróza je nemoc mnoha tváří

Ateroskleróza, dokud není v pokročilém stupni, nebolí a nemocné nijak neobtěžuje! Příznaky pocítí pacient až ve chvíli, kdy je významně omezen průtok krve tepnou.

Kornatění tepen je tak časovanou bombou, která často vede k náhlému a nevratnému poškození lidského organismu – pro pacienty mnohdy překvapivému!! Ve většině případů je postiženo hned několik tepen najednou. Není výjimkou, že se u jednoho jedince rozvine poškození více orgánů a tkání.

Příznaky pokročilé aterosklerózy závisí na lokalizaci poškozené tepny:

Jsou-li postiženy srdeční (věnčité, koronární) tepny - dochází ke vzniku srdečního selhávání (srdce není schopno pumpovat plnou silou a pacienti se zadýchávají při fyzické námaze, později i v klidu, mohou otékat dolní končetiny), anginy pectoris (AP) (bolest na hrudníku z důvodu nedostatečného dokrvení srdečního svalu, která je předzvěstí možného vzniku infarktu srdce), přímo infarktu myokardu (IM) (již plný uzávěr věnčité tepny s následným odumřením části srdečního svalu).
Jsou-li postiženy mozkové tepny nebo přívodné mozkové tepny (krkavice) – rozvíjí se cévní mozková příhoda (mrtvice, CMP). Podle toho, jaká oblast mozku je nedokrvením zasažena, vznikají různé potíže (ochrnutí, ztráta citlivosti části těla, porucha řeči, porucha porozumění…). Dlouhodobé zužování menších mozkových tepen narušuje okysličení mozku a může způsobit pozvolný rozvoj vaskulární demence.
Jsou-li postiženy tepny na dolních končetinách – dochází k rozvoji ischemické choroby dolních končetin (ICHDKK). Dlouhodobé zužování cévy způsobí bolestivost v končetině při chůzi, postupem času i v klidu. Při náhlém uzávěru existuje riziko, že postižená končetina odumře a bude muset být amputována.
Jsou-li postiženy ledvinné tepny – ledvina se snaží vyrovnat snížený přítok krve různými mechanismy, které ve výsledku způsobí zvýšení krevního tlaku. Zároveň dochází k přestavbě ledvinného čistícího aparátu, vzniká nefrosklerosa. Roztáčí se bludný kruh, který končí nevratným selháním ledvin.
Je-li postižena srdečnice (aorta) – může dojít k oslabení její stěny a vznik výdutě neboli aneurysmatu aorty. Zde je pak riziko roztržení tepny, což může vést až k náhlému vykrvácení.
Jsou-li postiženy tepny zásobující střeva – může docházet k záchvatům břišní anginy, což jsou bolesti břicha při překrvení střev krátce po jídle. Plný uzávěr tepny pak způsobí odumření střeva (infarkt střeva) v místě přerušeného zásobování, což je stav, který je životu nebezpečný a je nutné operativní řešení.

Diagnostika

Přímým diagnostickým vyšetřením je ultrazvuk tepen a CT angiografie tepen (za použití kontrastní látky obsahující jód). Aterosklerózu však lékař většinou předpokládá, a to u pacientů starších, kteří mají rizikové faktory a projevy aterosklerotických komplikací.

Prevence a léčba

Co musí udělat pacient:
Vést zdravý životní styl, omezit množství soli v jídle, konzumaci alkoholu, přestat kouřit. Pravidelně se stravovat, mít dostatek zeleniny a ovoce, omezit cukry a tuky, mít dostatek pohybu (alespoň 30 min denně procházky, cvičení, práce na zahradě), mít dostatek kvalitního spánku, omezit stres a normalizovat svoji váhu.

Prosím uvědomte si, že jakmile již aterosklerotický plát na tepně vznikne, už tam i zůstane. Proto je důležitá prevence = zdravý životní styl! Samotnou následnou léčbou jsme dle nejnovějších poznatků schopni docílit jen mírného zmenšení plátu (o 1-5 %) a tzv. „stabilizaci“ plátu, což sníží riziko prasknutí plátu s následnými fatálními důsledky pro pacienta.

O co se postará lékař:
Bude vás hlídat, zda nemáte rizikové nemoci (vysoký tlak, cukrovku, obezitu, vysokou hladinu tuků v krvi). Pokud je najde, doporučí jejich léčbu a bude kontrolovat účinnost této léčby.